Cibeles Madrid Fashion Week, neboli nově nazývaný madridský týden módy, se v reáliích světové módy pyšní dvacetiletou tradicí a vzrůstající oblibou. Abychom Vám více přiblížili atmosféru tamních prezentací, povolali jsme na slovo vzatou českou topmodelku Zuzanu Stráskou, jež patří každou sezónu mezi neobsazovanější modelky madridských žní.
Mezi módními maratony napříč Atlantikem zaujímá Madrid pátou pozici za velkou čtyřkou, tedy New Yorkem, Milánem, Paříží a londýnským týdnem módy, který měl však již podle některých pozorovatelů předběhnout. Na rozdíl od svých souputníků probíhá v poklidné atmosféře a daleko od zájmu světových médií, které mu nesčetněkrát vyčetla absenci talentovaných návrhářů, příliš klasickou tvorbu a především neinovativnost. Zejména výtky komisního, avšak respektovaného francouzského módního tisku poukazující na konzervativnost, vzájemnou podobnost tvorby, upjatost prezentace modelů či lokální renomé manekýn, vedly organizátory akce k umlčení kritik a přijetí konceptu odpovídají standardům. Nová image sebou přinesla změnu akce názvu z původního Pasarela Cibeles na internacionální Cibeles Madrid Fashion Week, několikanásobné rozšíření prostorů a především celkové omlazení, kdy tradicionalističtí španělští tvůrci přenechali svá místa mladší generaci odhodlané učinit přítrž španělskému konformismu. Sezónní kolekce jsou publiku nově prezentovány v sále nazvaném Neptuno, kde má své místo tvorba pokroková ne-li experimentátorská, zatímco kreace klasičtějšího střihu zaujímají prostory sálu Cibeles. Novinkou madridského týdne módy je včlenění uskupení El Ego, neboli designérů experimentálního smýšlení, do hlavního programu. Velkou reklamu a zájem celého módního průmyslu si madridští pořadatelé vysloužili před třemi lety, kdy se zákazem předvádět velmi štíhlým modelkám pokusili o nastavení nové optiky modelingu. Daný kurz směřování jistě Madridu prospěl, posunout jej však zatím příliš nemůže. To, co se dělá týden módy věhlasným, jsou především tvůrci mezinárodního proslulosti, schopní konkurovat velkým módním domům italské, francouzské či americké provenience. V současné době je vyslanců iberského poloostrova nemnoho, jedná se především o Agathu Ruiz de la Prada či vizionářského Jesuse del Posa. Přítomnost známých tvůrců, stejně jako opulentnost přehlídek, následně vábí zástupy nákupčích velkých módních domů jako je Barney´s nebo kontinentálně evropský Bon Marché, stejně jako redaktory high-fashion magazínů. Částečné míjení se s těmito normami není festivalu madridských kolekcí ke škodě, neboť apatie diktátu vede k větší autenticitě, koloritu tvůrců a tedy širšímu uměleckému rozměru. Pozitivní efekt na španělský módní průmysl, jež prošel od smrti Franka dynamickým rozvojem, má také finanční podpora vlády. Madridský týden módy navíc představuje v regionu hlavního města silnou ekonomickou aktivitu představující 4 % HDP. Poslední 49. ročník, pořádaný tradičně seskupením IFEMA, proběhl v březnu tohoto roku. Naplnil entusiasmem jeho dlouholeté sympatizanty a pokořil kritiky. Povědomí o tvorbě tamních tvůrců a energicky se vyvíjející španělské módě obecně, patří k základní výbavě každého fashionisty. Aby se pro Vás tato jména nestala španělskou vesnicí, na následujících řádcích Vám Zuzana Stráská představí její nejvýraznější představitele.
Agatha Ruiz de la Prada
